Rys ostrovid (Lynx lynx)

  • Třída: savci
  • Řád: šelmy 
  • Čeleď: kočkovití
  • Délka života: 16-18 let (ve volné přírodě)
  • Hmotnost: průměrná kolem 25 kg (samice jsou lehčí než samci)
  • Délka těla: až 120 cm a výška 60-75 cm
  • Barva srsti: odstíny hnědé (tmavě žlutá až hnědá barva), doplňující černé skvrny, výrazným markantem jsou štětičky na špičatých uších a krátký ocas
  • Stupeň ohrožení: Zařazen na seznamu CITES. Na území ČR silně ohrožen.

..rychlý útok ze zálohy

Rys ostrovid je jednou ze dvou volně žijících kočkovitých šelem na našem území. Druhou naší volně žijící kočkovitou šelmou je kočka divoká (Felis silvestris silvestris).

V 18. století rys obýval značnou část našeho území. Bohužel stejně jako v případě vlka došlo k jeho postupnému vyhubení. Obrat však nastal zhruba v polovině 20. století (prakticky stejně jako v případě vlků), kdy se k nám rysy pozvolna vracejí. Asi jednou z nejznámějších oblastí výskytu rysa jsou jihozápadní Čechy. Dále pak Beskydy a občasný výskyt v severní části Jeseníků. Jednu z hlavních hrozeb pro rysy představuje jejich nelegální lov (pytláctví). Stejnou negativní mírou však přispívá i fragmentace krajiny a tím narušení migračních cest, odlesňování porostů, zástavba a silnice (kdy případů srážky vozidla s rysem je každoročně několik).

Potrava

Potravu rysa tvoří v hojné míře srnci, ale také jeleni a hlodavci. Nemá problém s ulovením divokého prasete nebo lišky (která je svým způsobem jeho konkurentem). Smyslové „senzory“ jako zrak a sluch má rys prvotřídní. Rys rozhodně není žádným velkým vytrvalcem ani sprinterem na dlouhé tratě. Svou kořist napadá ze zálohy. Číhá a pozoruje. Zkouší její obezřetnost. Ve vhodné chvíli se ke kořisti přiblíží na vzdálenost několika desítek metrů. V tento okamžik dochází k onomu útoku ze zálohy, čímž svou kořist překvapí. Pokud se mu jí nepodaří ulovit max. do 100 metrů, nechává jí být. Takový výdej energie by pro něj byl neúčelný. Jeden rys obývá území o rozloze až 400 kilometrů čtverečních, po svém teritoriu se tak při lovu přemisťuje a kořist vyhledává. 

Rys svou kořist strhává k zemi a zakusuje se jí do hrdla nebo do týla. Kořist konzumuje čerstvou, tu kterou si sám ulovil. K požírání zdechlin dochází spíše ve výjimečných případech. Zpravidla nezačíná svou kořist konzumovat hned, ale až pomine vzrušení z lovu. Z kořisti zkonzumuje jen něco kolem 2 kg masa a vrací se k ní několik dní i týdnů. Vše však záleží na tom, jestli rys není vyrušen, na míře hladu a dostupnosti další potravy. Kořist se snaží před ostatními konkurenty schovat a různě maskovat. K tomu používá různé metody jako je překrytí větvičkami, listím, trávou, sněhem apod.. Výjimečně dochází i k případům, kdy svou kořist vytáhne na strom, aby ji tak uchránil před konkurenty.

kořist pozoruje z vyvýšeného nebo dobře krytého místa

Teritorium

Rysí aktivita je převážně za soumraku. Na klidných a tichých lokalitách však může být spatřen i přes den, kde se rád vyhřívá na slunci. Dospělý jedinec značkuje své teritorium trusem a močí. Rys si své teritorium urputně brání proti vetřelcům. Jen výjimečně strpí minimální překryv teritoria s jiným samcem. Výjimku tvoří samice, případně více samic, u kterých je schopen strpět větší překryv teritoria. Typické prostředí, ve kterém se na našem území vyskytuje, jsou smíšené nebo jehličnaté lesy. Dokáže však osídlit i oblasti s poměrně nízkou lesnatostí. Vyhledává spíše střední a vyšší polohy, avšak místa s možností úkrytů (různé podrosty a skalní útvary).

Rys stejně jako jiné šelmy je nedílnou součástí přírody a přispívá k přirozené regulaci zvěře.

 

Přehled dalších článku na blogu zde.

Rys ostrovid má jediného přirozeného nepřítele..člověka

Rys ostrovid

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *