Medvěd hnědý (Ursus arctos)

Medvěd hnědý (Ursus arctos)

Třída: savci Řád: šelmy  Čeleď: medvědovití Délka života: 20-30 let (ve volné přírodě) Hmotnost: 100-340 kg Délka těla: 1,7 – 2,2 m Barva srsti: hnědá až po téměř černou Stupeň ohrožení: Zařazen na seznamu CITES. Na území ČR – kriticky ohrožený druh.

  • nemá přirozené nepřátele – výjimku tvoří člověk
  • jeho způsob života je samotářský a kontaktu s dalšími medvědy se obvykle vyhýbá
  • je všežravec a je schopen denně spořádat 8-12 kg potravy

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je medvědovitou šelmou a zároveň největší šelmou na Evropském území. Nicméně, jeho výskyt není pouze na území Evropy, ale také např. v severní Americe, Asii a v Japonsku.

Medvěd dorůstá do své plné velikosti v 10. roce jeho života, žije v lesích (smíšených a jehličnatých), kde nachází dostatek potravy a pohybuje se ve výškách 700 – 1500 m.n.m..

Medvěd hnědý (Ursus arctos)Výjimkou však nejsou střetnutí s tzv. kontejnerovými medvědy – ti se naučili využívat zbytků potravy, kterou vyhodil člověk. V tomto případě se může jednat právě o nebezpečná setkání, která svou nezodpovědností zapříčinil právě člověk (nezabezpečil odpad tak, aby se k němu medvědi nedostali a nenavykli si na lidskou potravu). V konečném důsledku tak může být scénář: medvěd – odpadky – náhodné setkání – zranění/smrt – následné zneškodnění medvěda. Na samém počátku tak je jasně vidět faktor, který je spouštěčem odpadky, čili lidská nezodpovědnost.

Medvěd hnědý (Ursus arctos)Potrava

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je všežravec a živý se například lesními plody, bukvicemi, hmyzem, ale také i zdechlinami. Převážně se však zaměřuje na rostlinou potravu. Oblíbenou pochoutkou medvědů je včelí med, ten vybírají jak divokým včelám, tak v úlech. V horách však v rámci shánění potravy, dochází také k situacím, kdy medvěd přichází k osamělým obydlím a hospodářstvím, kde se tak jeho potravou stávají hospodářská zvířata. Teritorium medvěda je závislé na dostupnosti potravy, některé zdroje uvádějí údaje o 20 až 60 km2 při dostatku potravy, případně až 400 km2 v případech vyššího počtu jedinců a tím nižší dostupnosti potravy. Medvěd hnědý si své teritorium značkuje, můžeme tak nalézt na stromech stopy po drápech případně po zubech.

Zimní spánek

Zimní spánek medvěd přespává ve svém brlohu. Medvědí brloh není snadné vypátrat, jelikož se může jednat jak o jeskyni, hlubokou díru ve svahu (kterou si sám vyhrabe), pod vývratem nebo hromadou chrastí. Vnitřek brlohu si medvědi vystýlají mechem nebo větvičkami. Během zimního spánku se tělesná teplota medvěda snižuje jen minimálně. Naopak klesá spotřeba kyslíku cca. o polovinu, a pokles tepové frekvence může být až o 75 %. Zimním spánkem medvěd tráví přibližně 75-120 dní. Probudit se a opětovně ulehnout však může i dříve a to například při oblevách, nebo mírné zimě, to potom bloudí krajinou a snaží se sehnat něco k snědku. V tomto případě je vhodné být obezřetný, jelikož v této situaci je medvěd hladový a rozmrzelý z předčasného probuzení.

Share: